Fotopolymerizace v kádi je kategorie procesů aditivní výroby (AM), které vytvářejí 3D objekty selektivním vytvrzováním tekuté pryskyřice cílenou polymerizací aktivovanou světlem. Stereolitografie, první patentovaný a komercializovaný proces aditivní výroby, je technika fotopolymerizace v kádi. Od nástupu stereolitografie v 80. letech 20. století se fotopolymerizace v kádi rozšířila i na kontinuální výrobu s kapalným rozhraním (CLIP), vytvrzování v pevné fázi (SGC) a přímé zpracování světlem (DLP).
Všechny typy fotopolymerizace v kádi používají jako tiskový materiál speciální pryskyřice zvané fotopolymery. Při vystavení určitým vlnovým délkám světla se molekuly kapalných fotopolymerů rychle spojí a vytvrdí do pevného stavu procesem zvaným fotopolymerizace. Ve většině 3D tiskáren, které pracují na principu fotopolymerizace v kádi, je kapalný fotopolymer uchováván v nádobě nebo kádi s konstrukční platformou částečně ponořenou v blízkosti povrchu kapaliny. Tiskárna na základě informací ze souboru CAD nasměruje zdroj světla tak, aby selektivně vytvrdil tekutý fotopolymer do pevné vrstvy. Poté se konstrukční platforma znovu ponoří do zbývající pryskyřice a proces se opakuje pro další vrstvy, dokud není konstrukce zcela vytištěná.
Fotopolymerizace v kádi je mezi výrobci známá jako rychlý a velmi přesný proces aditivní výroby, který dokáže tisknout velké modely a prototypy (s vhodně dimenzovanou kádí a konstrukční platformou). Fotopolymery však obecně nemají robustní strukturní vlastnosti, takže výsledné komponenty jsou ze své podstaty náchylnější k degradaci a deformaci v průběhu času. Kromě toho mohou tištěné díly vyžadovat speciální manipulaci nebo dodatečné nástroje v závislosti na použitém procesu a polymerech, což činí fotopolymeraci v kádi pro některé aplikace neúnosně drahou.
Související produkty: NX AM Fixed Plane | NX AM Multi-axis | NX AM Build Optimizer
